Horko, konečně na wifi a poznávání okolí

Po relativně "studených" dnech začalo ne teplo, ale horko. Moc se nedá na sluníčku nic dělat, takže většinou všichni sedí v klimatizovaných domech nebo klimatizovaných autech. Na sluníčko jsem se těšila, ale toto? :-( Trochu to přeskočilo normální teplotu! Jediné co teď dělám je, že liju "hektolitry" vody do sebe...a to jsem se chtěla jít dneska projít po okolí, tak snad se na tom sluníčku "neupeču" a lidi si na mě nebudou ukazovat prstem, že jsem se "asi zbláznila" :-).

Ale co je nejdůležitější dnešní den, jsem konečně na wifi!!! Takže horko, nehorko sedím doma na internetu a doháním ten týden off-line. Konečně můžu skypovat, nahrát fotky, v klidu přečíst všechny zprávy apod...vůbec se nenudím a čas mi nějak rychle ubíhá...Vyrušila mě až Anav., že mi dneska ukáže, kde a jak natankovat benzín a vodu (nevím, co z těch dvou tekutin v poušti je důležitější, ale konstatuji, že obě dvě :-), jelikož už za 2 dny budou odjíždět na týden do San Franciska a zůstanu tady úúúúplně sama "doma".

Jedeme vyzvednout děti ze školy a na místní benzinku. Vysvětluje mi, že když chci tady brát benzín, tak musím jít nejdříve zaplatit (buď volím za kolik peněz nebo kolik gallonů) a potom můžu tankovat. Mám na výběr, buď cash nebo credit card/debet card. V některých místech mají na platbu cash slevu, tak si to mám ověřit. U kreditky si nejsem jistá, jestli bude fungovat, u amer. credit cards se to ptá na tzv. psč, tak to radši nezkouším. Nebo vyzkouším, až mi dojde cash :-)Po zaplacení mám další výběr, a to ze tří druhů benzínu (dle kvality). Většinou tankují ten nejlevnější, takže mačkáme čudlík, a tankujeme. Zastaví se to až na částce, kterou jsme zaplatili. Mimochodem, benzín je tady neskutečně levný, ale to jsem už někde psala. Cca 3 dolary za gallon!!!

Na benzince si můžeme nabrat i vodu z toho podivného automatu s tučňákem. Funguje to stejně, vhodím mince (abych pravdu řekla, ještě se v těch jejích centech, nickles, quarters, dimech vůbec nevyznám) a začne téct do naší nádoby voda. Gallon stojí 30 centů, no nekupte to :-)

Takže 2 nejdůležitější tekutiny umím natankovat, takže bych tady ten týden měla přežít :-)
Ještě budu muset nastudovat ty jejich dopravní předpisy, zatím mi to připadá nějaké chaotické. Hlavně si zvyknout na to, že semafory jsou až za křižovatkou, takže kdybych zastavila před semaforem, tak jsem uprostřed křižovatky, a to by asi nebylo úplně to nejlepší :-))))

Po názorné výuce se rozhoduji jít obkouknout tady to okolí a nafotit "pár" fotek. Vyptávám se na místní zvyklosti, jestli jako nebudu moc nápadná tím, že jdu někam pěšky. Tak prý to je tady v pohodě. Uvidíme. Spíš si myslím, že si budou ťukat na hlavu, protože je fakt pořád dost horko, ale fouká trochu vítr, tak se to dá zvládnout. Jdu jednoduchou cestou pro začátek, nahoru kolem školy a dál po nezpevněné cestě směrem k horám.

Naskytne se mi krásný výhled na zasněžený San Jacinto Peak (10,834 feet) za zády a přede mnou v dálce další kopce. Fotím tedy na obě dvě strany, protože nevím, kterou cestou půjdu zpátky.

 Slunko peče, potkávám nějaké místní lidi, kteří mě zdraví. V křokách vidím pobíhat místní hlodavce, jsou srandovní a strašně rychlí, takže je nikdy nestihnu vyfotit. Mají dlouhý a huňatý ocas, ale netuším, co jsou zač. Je jich tady docela hodně.

Uviděla jsem ještě jednoho živočicha, a to podivného ptáka. Moc si nepamatuji, jak se mu říká, ale myslím, že "road runner" :-) Má prý podivnou vlastnost, přebíhat před jedoucími auty přes cestu!! Bláznivý pták.

Cesta končí vjezdovou bránou k nějakému místnímu sídlu, tak se otáčím a nakonec se vracím stejnou cestou.

 Jsem i docela z toho sluníčka vyčerpaná. Zapoměla jsem si sebou vzít vodu, což je zásadní chyba. Příště se už toho vyvaruji, zvlášť, když neodhadnu dobu, po kterou budu venku.

Okolí je moc příjemné a neustále mě udivovalo, z kterého houští na mě vykukoval nějaký domeček. Příjemná procházka, i když limitovaná tím horkem. Docela se ráda vracím do klimatizovaného domu :-)