Po všech těch zážitcích mi stejně chybí internet, myslím tím, že se můžu připojit přes wifi na mém notebooku. Používám jejich pouze na vyřízení emailů apod. a to na jejich laptopu, který mají v ložnici...a na anglické klávesnici. Vzdala jsem se používání diakritiky, ale co mě nejvíc rozčiluje, je přehozené Z a Y. Musím to neustále opravovat. Začínám být z této situace nervózní :-) ...že by mi civilizace přece jenom chyběla?
Z nějaké záhadné příčiny nemám ani hlad, takže Anav. je naopak nervózní ze mě :-) Říká mi, že jako matka je spokojená, až když všichni všechno mají a jsou pořádně najezení :-D Mě to naopak nevadí, aspoň se tím nemusím tolik zatěžovat. Spíš se hrozím toho, až se plně adaptuji a přejdu na jejich stravu. Muffins, bagels s cream cheese, bílý chleba s různými pomazánkami, mléko, half&half, vajíčka na různé způsoby apod.,prostě samé "málo kalorické" jídlo :-)) Ale abych nebyla nespravedlivá, hodně tady jí čerstvé zeleniny a jiných zdravějších jídel, ale rýpnout jsem si trochu musela. Moje nejoblibenější jídlo je čerstvá baby carrot, na tu jsem se nejvíce těšila.
Cockroaches (švábi) - tak ti se tady objevili zrovna, když jsem přijela. Bylo mi vysvětleno, že se vždycky objeví a potom hned zase zmiznout. Tak jsem je prostě musela zažít na všechny způsoby. Nejhorší zážitek pro mě byl, když mi hned druhou noc pod peřinou něco lezlo po noze. Myslela jsem, že se zblázním, zvlášť, když jsem v té tmě neviděla co to je a nechtělo to ze mě spadnout, šok. Na druhý den jsem našla jednoho ve vaně, zrovna, když se jdu sprchovat. Fakt, proč zrovna lezou za mnou? :-) Ale podle vyprávění Anav. jsem měla ještě štěstí, jí přeběhnul přes tvář a nos, takže prý skákala z postele, vyhazovala peřinu a nemohla ho najít. Mě jenom přeběhnul ještě jednou v noci přes ruce. Fuj!!! Ještě, že už jsou pryč.
Naštěstí s jinými zákeřnými živočichy jsem zatím nepřišla do styku, teda skoro. Když jsme jednou přicházeli večer ke dveřím, tak M. tam něco zabíjel, prý "černá vdova", tak jsem ji viděla jenom rozpláclou na botě :-D
Z vyprávění se akorát dozvídám o hadech a škorpiónech. Nebo o kojotech, kteří chytají ve smečkách zdejší králiky, no úžasné vyprávějí. Jak prý vyjí, najednou ticho a znovu zvuky, tentokrát zabíjeného králika.
Jedno odpoledne se mi konečně podařilo ty zdejší zvířatka vidět, naštěstí jenom ve zdejším muzeu přírody, kam mě vytáhly děti. Takže hned u vchodu jsem viděla toho kojota s králíkem v hubě (vycpaného)! Až mi přeběhnul mráz po zádech. V další místnosti jsem mohla vidět živé místní hady, leguány, škorpióna, nějakého hraboše, ropuchu a ještěrky. Ještě, že jsou v teráriu.
Ohromilo mě neskutečné množství minerálu, tak tady jsem si vzpomněla na Lenku. Byla by v "sedmém nebi". Byly tu šutry, které jsem nikdy neviděla a v docela velké velikosti. No prostě krása! Pozdravuji Lenku :-)))
Zítra se chystáme na takový "výlet, nevýlet" do LA, ale co je na tom nejdůležitější, jdeme kupovat modem na wifi!!!! Konečně se pořádně připojím se světem :-)))
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
A kde mám fotky těch šutrů!!! :-)). Jinak ti brouci - to je teda pěknej hnus, zlatí mojí malí mravenečci (taky mi sice vlezli až do postele, ale dalo se to přežít :P). Obdivuju Tě, žes do té postele zase vlezla :). L.
OdpovědětVymazat