Big Morongo Canyon Preserve

Po třech dnech "nicnedělání" a "obyčejného" života vyjíždím hned ráno navštívit tady "za humnama" místní rezervaci. Docela se tam těším, protože jsou tam díky mokřinám zelené stromy, které jsou vidět z cesty :-) Takže mi to trochu připomíná domov...

Dostávám se ke vstupu a nestačím se divit, jaké je tady příjemné klima. Vůbec mi to nepřipomíná poušť. Je fakt, že se tady poslední 2 dny trochu ochladilo, takže je hodně příjemné počasí. Ale musím říct, že rezervace předčila všechna má očekávání :-) 

V kiosku při vstupu si beru všechny možné brožurky a hlavně mapu s trasami, abych si mohla trochu náplánovat, kudy to tady prolezu.

Rozhoduji se projít 3 základní trasy, které jsou poměrné krátké. Na ty delší si tady zajedu příště. 

 

Vyrážím na základní trail, a to Marsh trail. Je to tady hodně zarostlé a je tady spousta zpívajích ptáků. Po cestě jsou odpočívácí lavičky, takže občas sedám, relaxuji a nechávám se ovívat větříkem. Poslouchám zpěv ptáků a šumění listí ve větru....tak to mi fakt chybělo :-) Sama sobě se divím, že jsem se tady odhodlala jít až teď. Je to tady moc pěkné. 

Snažím se zachytit i místní zvířectvo, takže fotím, nějakého ptáčka, zpěváčka, ještěrky a zatím nic dalšího tady ze zvířat nevidím. Docela jsem si přála vidět hada, samozřejmě pěkně z dálky nebo leguány. Tak uvidíme, jestli tady na ně někde natrefím :-)

Přecházím plynule na další trasu, a to Mesquite Trail. Pořád si sama pro sebe říkám, kde se tady ta oáza z ničeho nic vynořila. 

Potkávám pár turistů s dalekohledy na krku. Nedivím se, je tady tolik ptáků, které se dá pozorovat. Možná lituji toho, že taky nemám na krku dalekohled. Ale stejně těm anglickým názvům ptáků nerozumím, tak možná příště. 

Taky mě zaujala mapa s otisky šlápot místních zvířat. Tak snad nějakého nebezpečného tady nepotkám. 

Navazuji na další trail - Desert Willow Trail. Tahle cesta asi už bude méně zarostlá a bez mokřin, ale vypadá to tady taky dost zeleně. A opravdu klima se úplně změnilo. Jako bych byla znovu v poušti. Naštěstí už brzo začínají opět mokřiny, takže nebudu z toho taková vysušená. 

Cestou mě vyrušili nějaké zvířata. Z křočku vybíhá ušatý zajíc. A za další zatáčkou něco zašustilo v křoví. Zastavuji se a zkoumám, co to bylo. Předpokládám, že asi nějaký leguán, ale při podrobném zkoumání jsem překvapená. Na větvi je ovinutý had. Neuvěřitelné, chtěla jsem hada potkat a potkávám. Jdu trochu blíž, abych si ho mohla vyfotit. Bohužel je v šíleném křoví, takže ho nemůžu pořádně vidět, ale blíž už raději nejdu. Kdoví, co může udělat a je docela dost dlouhý. Naštěstí je v klidu, takže si ho fotím a potom pěkně potichu odcházím. Jsem ráda, že jsem mohla vidět hada, když o nich tady tak všichni pořád mluví :-)

Tak schválně, jestli ho na fotce najdete :-) 

Pokračuji dál cestou a dostávám se zptky na Marsh trail. Tady si lehám na lavičku ve stínu, pod stromy a odpočívám. Skvělé místo, neuvěřitelný klid a nádherná příroda. Znovu tady určitě zajdu, už jenom kvůli té pohodě. A hlavně, projít ty delší trasy. Tak snad mi bude počasí přát a nebude horko.

Vracím se zpátky, musím ještě dneska dopsat blog, dát tady všechny fotky. Konečně jsem se s blogem dostala do reálu :-) Zítra odjíždíme do LA na 3 dny. Amma tady bude mít svůj program, tak se s ní po dlouhé době zase potkám...no a možná uvidím něco více z LA....