Morro Bay - u Pacifiku

Hurá, jedeme kempovat k oceánu. Konečně uvidím něco jiného, než poušť. 

Vydáváme se na dlouhou cestu k Pacifiku, předpokládá doba v autě je pět hodin. Hrůza, ale tady to je asi normální. Jsem spíš takový vetřelec v tomto kempování, protože to je setkání třech mamin a jejich pubertálních synků :-) Chtějí totiž využít známého místa na surfování, a to Morro Bay. Tak jsem zvědavá, co mě čeká...

Cesta se protáhla skoro o dvě hodiny, dostali jsme se v LA do zácpy a po cestě máme nějaké zastávky vč. nákupu a tankování. Hledáme nejlevnější benzín, protože zjišťujeme, že na pobřeží to je mnohem dražší. Jedeme skoro celou dobu kolem pobřeží, takže brzo vidím oceán a užívám si to. Počasí se zhoršilo, jsou mlhy a je docela zima. To jsem ještě netušila, co mě čeká v cílové stanici.

Přijíždíme do Morro Bay a jsem v šoku. Je tady neskutečná mlha a strašná zima. Tak to bude super kemping. Ještě, že jsem si nabalila teplé oblečení. Na první pohled je Morro Bay asi proslavené velkou skálou na pobřeží. Je to velká dominanta, kolem které se rozprostírají pláže a přístav.

Zastavujeme se hned ve městě, protože B. si chce koupit nové "prkno" (nevím, jak se tomu u nás odborně říká :-) Po krátké procházce, kdy jsem obhlídla skálu jedeme na pláž, kde se dá kempovat. Už tam na nás všichni čekají...vybalujeme a jsme u toho strašně zmrzlí, šílená změna. 

Jdu se na chvíli projít na pláž a zjistit, co se tady dá dělat. Zjišťuji, že v podstatě nic :-) Můžu se akorát procházet nebo sedět v kempu a poslouchat tři "ženské", které se po dlouhé době sešly a musí si všechno říct :-D Naštěstí se domlouvám na zítra, že se zajdu podívat do města, tak alespoň nějaká změna.

Vracím se zpátky a dozvídám se, že jediný B. se rozhodl vyzkoušet vlny na surfování. Ani se nedivím, že se nikomu nechce v té zimě do vody.

Pokouší se navlíknout do "wetsuit" a moc mu to nejde, všichni se smějí, že už z toho rychle vyrůstá, jsou všichni tři totiž teenageres. Jdu ještě jednou s ním na pláž, abych se podívala, jak mu to jde. Moc mu to teda nešlo, ale snažil se. 

V kempu se mezitím připravuje večeře - Nachos. Je to velmi jednoduché a jak zjišťuji oblíbené jídlo. Dneska to je takové provizorní servírování, na talíř si sypeme kukuřičné krekry, na to si nabíráme ohřáté fazole, sypeme sýrem a zeleninou - rajče, avokádo, čerstvá kukuřice, cibule. Kdo to chce mi ostré, tak si k tomu může vzít salsu. Původní recept se zapéká v troubě. Mexický vliv se tady fakt nezapře, hlavně jsou všude fazole :-) 

Kluci se už těší na večer, kdy se rozdělá oheň a budou si dělat Marshmellows. Samozřejmě tuším o co jde, ale opékat na klacku jsem to viděla jenom v americkém filmu :-)) Když se to dozvídají, tak jsou nadšení, že budu dělat poprvé Marshmellows, američani, no :-D 

Rozděláváme oheň, teda kluci se toho ujali a všichni to s radostí vítáme. S večerem se ještě více ochlazuje (jak po návratu na internetu zjišťuji, přes den bylo 11 stupňů, vzpomněla jsem si na Čechy, že takové počasí je u nás taky). Shánějí se po nějakých prutech na opékání a u ohně je pečlivě opracovávají, pošťuchují se a dělají si naschály :-)) Docela sranda je pozorovat.

Vše připraveno, Marshsmellows se můžou začít opékat. Na první pokusy se pozorně dívám, abych pochopila smysl (protože mi to připadá nesmyslné :-)) Vysvětlují mi, že cílem je opéct tu "nafouklou cukrovou pěnu" dozlatova a uvnitř to má být tekuté, nevím, jak to lépe popsat. Když se to podaří, a nespadne to do ohně nebo se to úplně neuškvaří, tak se to servíruje jako náplň sendviče, který se skládá z rozpůleného sladkého krekru (speciálně pro tento účel vymyšlený), kostky čokoládu a tohoto opečeného "cukru". 

Nadšeně mi strkají prut do ruky a říkají, abych si to vyzkoušela. A. bere můj foťák a říká, že mě u toho musí vyfotit, abych prý jako měla na to vzpomínky :-D Musím říct, že první pokus teda nic moc. Trochu se mi to připeklo a přišlo mi to docela srandovní, takže když jsem se tomu smála, tak při manipulaci mi polovina upadla do ohně :-)) aspoň, jsem všechny pobavila...

Jinak chuťově to je neskutečně sladké, taková sladká tečka za večeří. Snědla jsem 2 a měla jsem fakt dost (druhý už byl do zlatova upečený :) 

Celý večer sedíme u ohně, ohříváme se a povídáme. Když nám oheň začne uhasínat, tak se jdeme připravit na studenou noc. Kluci budou spát ve stanu a my naštěstí v karavenu, kde je tepleji. Ještě v noci zjišťuji, že tady nejsou sprchy...dva dny bez mytí :-)